Válečná léta – ČÁST 2. - Jan & Józef Kluzovi, Maria Dąbrowska, por.Władysław Bajan
V polovině srpna 1944 r. byl uskutečněn nad územím Lomné sovětský
výsadek. Část skupiny seskočila na „Dziurawym“ pod Kozubovou a část u
železniční trati v Mostech u Jablunkova v místě zvaném „Mikówka“.
Jednomu parašitustovi se neotevřel padák, zahynul při pádu do místního lomu.
Zbývajících pět parašutistů se nemohlo dočkat příchodu kolegy a proto
se přesunula směrem k lesům pod Girovou. Mladá telegrafistka Maria Dąbrowska se
při zeskoku lehce zranila, měla zvrtnutý kotník a proto ji museli nést. Protože
začlo svítat, ukryli se v lánu pšenice, kde se rozhodli přečkat den a
připravit plán další akce. Velitelem byl poručík Wladysław Bajan, pocházel z Krakowa
a byl bratrem známého polského letce Jerzego Bajana. Maria Dąbrowska byla z Varšavy,
zbývající členové skupiny byli Rusové.
Všichni byli mladými lidmi, nejstaršímu
bylo 23 let,Maria měla 18.
Když se radili nad dalším postupem, pomohla jim nečekaná náhoda. Kolem pole
procházel mládenec Janek Kluz, který přijel do Mostů z nucených
prací na dovolenou navštívit rodiče. Tohoto rána se vybral na houby a když procházel kolem
pole s pšenicí, skupina vysádkářů ho zajala. Když se přesvědčili, že Janek
je na jejich straně, poprosili ho, aby jim pomohl spojit se s druhou skupinou.
Jankovi byli mladí lidé velmi sympatičtí, rozhodl se proto, že se k ním
přidá a spátky do Německa se již nevrátí.
Druhý den se vrátil domů a přesvědčil svého bratra Josefa, aby se k nim přidal také. Oba bratři si rozdělili úkoly.
Josef za německé peníze, které měl por. Bajan obstarával proviant a Janek ho nosil skupině. Po deseti
dnech se rozhodli změnit ukrýt, přešli údolím Mostů směrem do hlubokých lesů pod Skalkou. Por. Bojan se snažil najít členy druhé
skupiny avšak marně, v okolí Skalky a Velkého Polomu je nenašli, proto se
rozhodli přemístit na druhou stranu údolí Lomné do oblasti Kamienitého a pod Kuzubovou.
Vyrazili kolem 21 hod., průvodci byli
Janek s Jozefem. Vedli je
Jestřábským údolím až na Smołków pod Úplazem a pak dolů dnešní sjezdovkou
Armáda až k hlavní cestě, která vede do Horní Lomné. Por.
Bajan s Jozefem Kluzem přešli silnici a na její pravé straně se ukryli za
vysokými stromy. Všimli si, že několik desítek metrů před nimi je skupina
několika osob, která se rychle snažila ukrýt. Por. Bajan se rozhodl zjistit, kdo to je
a Jozefovi přikázal ať počká na zbytek oddílu. Za několik málo okamžiků se
ozval výkřik a v obrovském zmatku začla přestřelka.
Maria byla postřelena skrz
radiostanici do zad, ostatní ji přenesli přes řeku a průdkým svahem k Szaniecznému vrchu. Tam Marii ošetřili. Zranění bylo vážné, měla prostřelené plíce. Převoz k doktorovi nepřipadal do úvahy, sami žádné léky ani zkušenosti jak takové
zranění ošetřit neměli. Marie umírá ve velkých bolestech 4 dny, pohřbili ji v mělkém
hrobě u potoka pod Główczynem. Došli jim zásoby a tak Jozef navštěvuje
zpřízněného gazdu Hawliczka na Kamienitém, který je zásobuje jídlem . Tam také získává informaci, že por. Bajan byl při přestřelce zastřelen a pro
výstrahu bylo jeho tělo celý den vystaveno opřené o strom u hlavní cesty. Večer
byl pohřben pár metru dál. Hrob vykopali Andzrzej Ligocki a kovář Paweł
Martynek.
Aktivita gestapa v Lomné narůsta a proto skupina rezignuje na spojení
se zbytkem výsadku a opouští Lomnou. Jdou kolem viaduktu přes Skalku až k domu Kluzových,
kde stráví noc a ráno s čerstvými potravinami i oblečením pokračuje pres Jaworzynku
do Čierného a následně až do Staré Bystrice, kde dorazilí 19.9.1944. Tam se
připojují k oddílu „Wpierjod" pplk. Morskoja a bojují v něm až
do konce války.
Bratři Kluzové se domů
vrátí živí a zdraví 3.5.1945Zdroj: Z opowiadania Józefa Kluza
Komentáře
Okomentovat